Duševní zdraví
To, jak naše společnost vnímá duševní zdraví se neustále mění, posledních pár let je tomu důkazem. Nejprve se duševní zdraví jednoduše rozdělovalo podle toho, zda byl člověk “nemocný nebo zdravý”. Nyní vnímáme duševní zdraví spíše jako spektrum a stav, které se neustále proměňuje. Tomu také odpovídá definice Světové zdravotnické organizace (WHO), která říká, že zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody - nejde tedy jen o to, jestli je člověk nemocný. Většina lidí se během života pohybuje na škále mezi stavem úplného zdraví a nemocí. Existuje řada faktorů, které mohou ovlivnit duševní zdraví jak pozitivně tak i negativně (vztahy, prostředí, zdravotní stav...).
Díky tomu, že věnujeme čas a péči duševnímu zdraví jednotlivců, rodin, sociálních skupin i komunit, můžeme pozitivně ovlivnit naše celkové zdraví.1
Každý z nás, bez ohledu na aktuální duševní stav, může najít způsob, jak naplno uplatnit svůj potenciál, vypořádávat se s každodenním stresem, učit se novým věcem, pracovat produktivně a být přínosem pro svou komunitu. Abychom toho mohli docílit, je klíčové průběžně sledovat stav svého duševního zdraví a v případě potřeby vyhledat pomoc a podporu.
Každý z nás, nehledě na momentální duševní stav, může najít způsob, jak naplno uplatnit svůj potenciál, vypořádávat se s každodenním stresem, pracovat produktivně a plodně a být přínosem pro svou komunitu. Klíčem je sledovat stav svého duševního zdraví a včas využít vhodnou formu péče a léčby.
