Co je duševní onemocnění?
Duševní porucha se používá k popisu takových problémů v oblasti duševního zdraví, které závažným způsobem omezují schopnost člověka dobře se cítit a dobře fungovat v souladu se sebou samým a se svým okolím.
Odhaduje se, že více než 25 % dospělých za svůj život projde duševní nemocí a přibližně 20 % dětí čelí potížím v oblasti duševního zdraví.1 Dále také, že minimálně 70 % problémů v oblasti duševního zdraví se navíc poprvé projeví v dětství nebo dospívání. Příčin duševních nemocí bývá více a svoji roli hrají nejrůznější rizikové faktory jako osobnostní rysy či vlastnosti, společenské faktory a prostředí, ve kterém člověk žije.
Ti, kteří se setkají s duševním onemocněním, mohou vyžadovat pomoc a péči odborníka. Léčba (například terapie) může zlepšit příznaky a fungování jedince, může pomoci předcházet opakovanému návratu příznaků a může působit jako prevence negativních dopadů nemoci na duševní well-being.
Léčba, péče a podpora člověka s duševním onemocněním se zaměřuje na nastolení duševní pohody a rovnováhy. První příznaky duševní nemoci nebo první diagnóza, můžou být děsivé a může být velmi náročné se s nimi vyrovnat. Proto je důležité pamatovat si, že včasná pomoc a podporamůže zajistit lepší průběh uzdravení a znovunalezení duševní pohody.
Děti a dospívající
- Úzkostná porucha:
Úzkostné poruchy se vyznačují přetrvávajícími strachy a obavami, které omezují schopnost hrát si, učit se a být ve společnosti ostatních. Úzkost se může projevit i tělesnými příznaky, jako je bolest břicha, bušení srdce, pocit nevolnosti, bolest na hrudi, zkrácené dýchání a chvění rukou. Úzkost také způsobuje intenzivní emoce a pocity, častý pláč nebo problémy se spánkem. - Porucha pozornosti a hyperaktivity (ADHD):
Ve srovnání se svými vrstevníky mívají děti s ADHD výrazně větší potíže s pozorností, impulzivním jednáním*, hyperaktivitou (zvýšenou fyzickou nebo psychickou aktivitou), případně kombinací těchto projevů. - Poruchy příjmu potravy:
S poruchami příjmu potravy se pojí zkreslený způsob přemýšlení o tělesné hmotnosti a úbytku hmotnosti a narušené stravovací návyky, které mohou vyústit v život ohrožující fyzické komplikace. - Deprese a další poruchy nálad:
Deprese je přetrvávající pocit smutku a ztráty zájmu, který narušuje schopnost dítěte fungovat a interagovat s druhými. Bipolární porucha vyúsťuje v extrémní výkyvy nálad mezi depresí a extrémním emočním nabuzením či jednáním, které může být riskantní až nebezpečné.
*Impulzivní chování = chování, které je není promyšlené, bývá předčasné, nepřiměřeně riskantní nebo nevhodné s ohledem na situaci.
- Autismus:
Autismus je spektrum příznaků, což znamená, že se projevuje velmi různými způsoby. Existují však určité rysy, které se v určité míře projevují u většiny jedinců s autismem.- Nadměrná citlivost nebo naopak nedostatečná citlivost na podněty jako jsou hlasité zvuky a intenzivní světlo
- Obtíže s rozpoznáváním nebo chápáním emocí druhých lidí a vyjadřováním vlastních emocí
- Opakující se každodenní rutiny, kdy neočekávané změny způsobují stres nebo obavy
- Potíže s chápáním řeči těla, porozuměním sarkasmu a výrazu obličeje
- Silné a vyhraněné zájmy v konkrétních oblastech
- Posttraumatická stresová porucha (PTSD):
PTSD představuje dlouhodobou emoční zátěž, úzkost, stresující vzpomínky, noční můry, narušené chování, a to v návaznosti na traumatické nebo vysoce stresující životní události. - Schizofrenie:
Schizofrenie je porucha vnímání a myšlení, která způsobuje halucinace, bludy (pevná, ale falešná přesvědčení, která jsou v rozporu s realitou), narušené myšlení a jednání.
Dospělí a senioři
- Úzkost a panické ataky:
S pocitem úzkosti se v nějaké fázi života setkal či setká každý z nás. Úzkost je do jisté míry přirozeným stavem. Úzkost nám pomáhá lépe se soustředit nebo čelit nebezpečné situaci, která nám hrozí. Skutečným problémem se stává, pokud se objevuje stále častěji a pokud nepramení z konkrétní situace. Úzkost je složitá kombinace emocí zahrnujících strach a zlé předtuchy. Často je doprovázena fyzickými příznaky, jako je bušení srdce, pocit nevolnosti, bolest na hrudi, zkrácené dýchání a chvění rukou. Úzkost může být akutní, trvat krátce, nebo dlouhodobě. Intenzita úzkosti je různá, od lehkého neklidu až po stav paniky.1 - Deprese:
Deprese je v dnešní době velmi skloňovaným pojmem. Deprese bývá diagnostikována u jedinců, kteří zažívají dlouhodobý propad nálady a je pro ně těžké až nemožné prožívat radostné chvíle. Jedná se o závažnou, dlouhotrvající poruchu psychiky projevující se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení, pokleslými náladami a patologickým smutkem. Dotyčný pociťuje často zmar a beznaděj, nedostatek motivace, neschopnost cítit potěšení, a také úzkost a osamocenost, pocity bezcennosti nebo viny, malou sebedůvěru, únavu, zhoršenou pozornost a soustředění. Někdy může být patrná zvýšená agrese.2Pokud pociťujete příznaky deprese či úzkosti, podívejte se do sekce Péče o sebe na tipy, co pro sebe můžete udělat. V případě, že cítíte, že na to sami nestačíte, řekněte si o pomoc. Seznam kontaktů na odborníky naleznete v sekci Pomoc. - Poruchy příjmu potravy:
Diagnózou poruchy příjmu potravy bývají označení jedinci s nezdravým způsobem přemýšlení o jídle a vztahu ke svému tělu, a to i na úrovni nezdravých pocitů, chování a návyků.
- Bipolární afektivní porucha:
Bipolární porucha bývá diagnostikována u jedinců, kteří prochází obdobími extrémně nízké (depresivní) a/nebo extrémně vysoké (manické) nálady. - Posttraumatická stresová porucha (PTSD):
Posttraumatická stresová porucha se může rozvinout u osob, které zažily traumatickou událost, v jejímž důsledku došlo k rozvinutí nepříjemných, obtěžujících symptomů. - Obsedantně-kompulzivní porucha:
Obsedantně-kompulzivní porucha je onemocnění doprovázené vtíravými myšlenkami a nutkavým chováním. - Poruchy osobnosti:
O poruchách osobnosti lze hovořit u lidí, jejichž osobnostní rysy negativně ovlivňují každodenní fungování, často ve vztazích s druhými lidmi. - Porucha přizpůsobení:
Porucha přizpůsobení společně se smíšenou úzkostnou poruchou a depresivním laděním je častěji známá jako situační deprese. Často jde o reakci jedince na závažný stres. Objevuje se, pokud je jedinec neschopen se přizpůsobit nebo zvládat určitou životní situaci. Projevuje se subjektivní tísní a dalšími poruchami emocí, jejichž rozvoji předchází stresová událost či události. - Psychóza:
Lidé trpící psychózou vnímají svět odlišným způsobem, než ostatní. Vnímání světa lidí trpících psychózou se liší od vnímání ostatních halucinacemi, bludy, případně obojím. - Sebepoškozování, sebevražedné myšlenky a krize duševního zdraví:
Sebepoškozující a sebevražedné tendence jsou indikátorem závažné krize duševního zdraví. Obzvláště v případě těchto potíží je nutná co nejvčasnější pomoc, aby bylo zajištěno bezpečí jedince.
